Kategorie: Všechny články a videa, Výpravy k vodě

Premiéra na Labi

Premiéra na LabiLetošní rok byl pro říční kaprařinu opravdu hodně náročný. Spousta záplav, povodní a neustále zvednuté hladiny našich vodních toků takřka znemožnili prochytávání mojich oblíbených míst na Sázavě a k tomu ještě velké pracovní vytížení.

 

Koncem září už moje letošní silná trpělivost přetekla a začal jsem přemýšlet o soukromé lokalitě u Hradce Králové a obeznámil se svým plánem rybářského parťáka Oskara, který okamžitě souhlasil. Začal jsem shánět informace o této lokalitě a zjišťovat volné termíny, které by nám oběma časově vyhovovaly. Jelikož je tato soukromka dosti známá, nebyl probém zjistit základní věci.
Věci ale nabraly úplně jiný spád. Po telefonátu od kamaráda Mikyho z CT Mafáci, slovo dalo slovo a ochotně jsem přijal jejich pozvání na naši největší řeku Labe. Už delší dobu jsem si pohrával s myšlenkou rybařiny na Labi, ale nějak to pořád nešlo. Prodloužený víkend v polovině října se jevil jako ideální a i Oskar byl nadšením bez sebe. Po mnohaletém prochytávání malých toků se takováto výzva prostě neodmítá. S klukama jsme si upřesnili detaily a já se pustil do boilie-alchymie, naroloval slušnou porci 20mm koulí, připravil partikl a čekal na den „D". Tři dny před odjezdem ale nastala nečekaná „vynucená" změna v sestavě. Přišla mě smska od Oskara: „Nikam nejedu, zrušili mě dovolenou". Bylo mě ho moc líto, ale bohužel se nedalo nic dělat. Těšil se jak děcko na novou hračku. Budeme to muset zvládnout ve třech. Hladina klesala každým dnem a zároveň klesaly i noční teploty. Odjezd stanoven na čtvrteční odpoledne, věci pobalené a naložené, GPS nastavena přesně na cílové místo, kde se sejdu se Štěpánem a Miky dorazí v pátek odpoledne. Cesta utíkala vcelku rychle a něco málo přes 60km dlouhá cesta byla za hodinku minulostí. Když jsem viděl šířku Labe ve vybraném úseku, ani se mě nechtělo vybalovat věci. Štěpán se trošku zpozdil, tak nakonec přeci jen vybaluji, stojan a pruty už jsou na svých místech, nahozeno a.......... první věc těsně po nahození kontrola RS. Začátek jak z partesu. Naštěstí měl pán pro naši velkou vášeň pochopení a s přáním krásných úlovků se rozloučil.
Po příjezdu Štěpána stavíme bivaky a za šera i Štěpán posílá svoje montáže do hlubin Labíčka. První noc byla bez záběru a tak jsme včas ulehli. Probuzení do větrného, ale slunečného rána bylo celkem příjemné. Ranní káva, carp talk a.............. v tom větru ani jeden z nás nezaslechl můj hlásič, který zůstal po noci ztišený. Záběr prozradila až hrčící brzda mojí Daiwy a ohnutá špička prutu. Po krásném boji leží na podložce nádherný Labský lysec. 65cm pěkně stavěného těla, pár fotek a rychle zpátky do rodného živlu. Záběr přišel z koryta na boilie játra-patentka. Nálada byla hned o 100% někde jinde. Zbytek dne opět klid bez jediného pípnutí. Odpoledne přijíždí Miky, tak probíráme naši situaci. V noci přichází další záběr a opět na můj prut tentokrát na boilie ananas. Po několika minutách boje rybu ztrácím kousek od břehu. Velká škoda, ale i to k tomu patří. Po zbytek noci opět „hluchavka". Ráno, hned po nahození, přichází jízda Štěpánovi a po několika minutách je šupík v podběráku. Opět 65 cm a nádherná stavba těla a opět játra-patentka........ paráda. Jenže po zbytek dne jak jinak než ani píp.
Čekala nás poslední noc a tak jsme při pivečku už pomalu začali bilancovat, když v tom přichází záběr na můj prut nahozený na hraně u našeho břehu. Swingr padá, až se úplně vlasec povolí. Dobíhám k prutu, rychle dotáčím vlasec a přisekávám. První moje domněnka je, že šel zásek do prázdna, ale v tom se vlasec napíná a ryba si bere prvních pár metrů z navijáku. Je mi jasné, že teď už bude kapr větší, ale odhadovat si netroufám. Ještě posledních pár výpadů a je náš. Nádherná ryba 81cm a váha ukazuje 9,5kg po odečtení saku. Jak jinak....... játra-patentka. Nadšení je veliké. Rychle pár fotek a už jen zamávat a je pryč. Jdu nahodit svůj prut, ale v ten okamžik dostává jízdu Štěpán z koryta na ananas, ale rybu po chvíli při dobržďování ztrácí. Veliká škoda. Po zbytek naší výpravy už nepřišlo nic.
Strávil jsem svoji první výpravu na Labe ve společnosti skvělých lidí, probrali jsme spoustu důležitých věcí a ani se nám v neděli nechtělo balit. Kluci Mafáci ještě jednou obrovský dík a těším se na další společné výpravy za Labskými bojovníky. A ty Oskárku nezoufej, příště už Ti to vyjde a určitě se budeš moci pomazlit také s jedním z těch Labských krasavců.

 

Radek Zach (redybond)

Vydáno: 21.10.2010 15:38 | 
Přečteno: 2948x | 
Autor: Radek
 | Hodnocení:

Komentáře rss


Nebyly přidány žádné komentáře.