Kategorie: Všechny články a videa, Výpravy k vodě

Poděbradský Kapr maraton 2014

Poděbradský  Kapr maraton 2014V letošním roce jsem se již zúčastnil pár závodů, jakými byl například R-Spekt Cup, ale když mě oslovil kamarád Martin Kratochvíl, že by rád vyrazil na nějaké čistě „kaprařské“ závody na svazové vodě a shání parťáka, rozhodl jsem se vyrazit ještě i s ním.

Společně jsme se shodli na Poděbradském Maratonu, jelikož splňoval všechny naše podmínky. Závod je organizován MO na pískovně místního významu. Tato voda je dobře zarybněna a zachytat si zde lze z různých míst, takže závod není čistě o losu jednoho místa, což se nám líbilo.

Ve středu ráno jsme se s Martinem a ostatními závodníky sešli u jezera a po krátkém povídání o vodě a pravidlech přišlo na řadu losování. Nejprve jsem šel já a vytáhl pořadí losování míst, poté k losu přistoupil Martin a po instrukci ať netahá místo devět si vytáhl jak jinak než devítku. Samozřejmě toto naši náladu nepovzbudilo, jelikož se podle zkušených účastníků tohoto závodu jedná o nejhorší místo na jezeře, kde většina teamů v minulosti nechytla ani šupinu. Po losování a pokusu hodit na cíl s carbonovou cobrou K.Nikl, kdy kolegu Martina trumfl člen jiného teamu asi o 5 cm, jsme se přestěhovali. Po příchodu na místo jsme kupodivu oba neměli špatný pocit, náš sektor byl největší a zabíral roh pískovny s průměrnou hloubkou 3,5m a několika lavicemi. Mohli jsme chytat pod břehem i na volné vodě. Moc jsme nechápali, proč se zde nikomu v minulosti nedařilo. Okamžitě jsme se dali do příprav k lovu. První věcí samozřejmě bylo připravit pruty, návnadu a člun k vyjetí na vodu. Spaní a zázemí můžeme přeci připravovat až v průběhu závodu.

Hodinu před startem se již smělo na vodu a tak jsem vyrazil zmapovat dno a zakrmit. Našel jsem si pro začátek dvě místa. První bylo téměř na hranici sektoru směrem na otevřenou vodu, kde se dno zvedalo ze čtyř metrů na 3,5m. Zde jsem umístil tyčovou bójku a provedl první zákrm. Pro druhou bóji jsem nějakou dobu místo nemohl nalézt a nakonec jsem se rozhodl, že mým druhým lovným místem bude trs trav uprostřed rovné vany na hloubce čtyř metrů. Martin si našel několik zajímavých míst, kdy jedno bylo hned u břehu kousek od potopeného stromu, další bylo směrem do zátoky, kde se u protějšího břehu dno zvedalo v ostré hraně ze 4m na zhruba 2,5m. Později ještě nalezl další produktivní místo na podobné hraně, ale více k hranici sektoru směrem na vodu.

Jelikož před závody bylo nasazeno množství ryb na hranici bodování a my měli podle všeho nejslabší místo, taktika byla jasná, musíme se zaměřit na „násaďáky“. Ke každé bójce jsem tedy hned nasypal několik kilo pelet pro výkrm kapra, boilies a měkčených pelet. Jako nástrahu jsem zvolil půlku plovoucí nuggety Smoothie, kterou jsem ještě namáčel do sladidla a esence ananas. Tuto nástrahu na krátkém návazci s malým háčkem jsem umisťoval k nejvzdálenější bójce zhruba 3 cm nad dno, tak aby ji kapři rejdící v zákrmu mohli snadno nasát. Tato montáž nám přinesla první rybu závodu, kapříka kolem 3,5kg.

Prvních 24h závodu jsme bojovali s montážemi, jelikož jsme mnoho ryb ztráceli. Nakonec nám nejlíp fungovala klasická montáž s háčkem longshank č.6  a kroužkem ke které jsme se vrátili po sérii ztracených ryb s malými háčky. Druhý den závodu to s námi nevypadalo vůbec dobře, na první místo jsme již ztráceli asi 50kg a sousedům se taky dařilo a vytáhli pár pěkných kapříků, takže naše ztráta vzrůstala každou hodinou i na ně. Rozhodli jsme se, že do tohoto závodu dáme všechno a pokusíme se z nejhoršího místa zabojovat. Začali jsme tedy v pravidelných intervalech krmit a montáže často převážet. Přes den jsme sázeli na plovoucí nástrahy, zatímco v noci na potápivé boilies s pastou. Tato taktika se nám vyplatila a hned následující večer jsme náskok začali stahovat. V pátek se zatáhlo a celý den pršelo, mysleli jsme si, že to pro nás jako lovce na nejmělčím místě jezera bude mít fatální dopad. Opak byl, ale pravdou a tento den jsme od jedné hodiny odpoledne tahali kapry v kadenci dvě ryby do hodiny až zhruba do tří hodin ráno druhý den. Nemusím Vám jistě říkat, jak jsme byli oba zničení, ale povedlo se nám nachytat zhruba 80kg bodovaných ryb a vrátili jsme se díky tomu zpět do hry. V sobotu kolem poledne bylo uvaleno embargo na výsledky a drama mohlo tedy vyvrcholit. Naším cílem bylo druhé místo, o které jsme soupeřili se sousedy. V noci jsme se s nimi střídali a tahali ryby na střídačku. Odhadovali jsme tedy, že jsme navzájem od sebe maximálně o rybu. Ráno asi 10 minut před výstřelem však sousedům přichází záběr na tři pruty najednou a na všech vytahují pěkné ryby. To nám zlomilo vaz a tak jsme počítali s místem třetím. Což pro nás bylo po pravdě trochu zklamáním po tom všem, co jsme pro to udělali, ale i tak bedna to snad bude.

Vyhlášení probíhalo kolem poledne a k našemu velkému překvapení jsme v zápalu boje opomněli team, který ještě v sobotu vedl téměř o 40kg a který jsme poslední noc nečekaně přeskočili. Team vedle nás tedy sice nachytal o deset kilo víc než my, ale stejně jsme byli druzí, takže cíl splněn. Na to jaké jsme si vylosovali místo, byla naše spokojenost veliká. Až po chvíli nám došlo, jak blízko jsme byli vítězství z nejhoršího místa.  

Během závodů se nám povedlo chytit 47 bodovaných ryb a zhruba dvojnásobek nebodovaných. Nejtěžší rybou byl lysec 16kg, kterého zdolal Martin na plovoucí nuggetu Smoothie. Nejúspěšnější nástrahou na počet ryb byla plovoucí nuggeta Smoothie máčená do sladidla a esence ananas. O kousek větší ryby nám braly na klasické hotové boilies Monster Krab v průměru 18mm obaleném stejnojmennou pastou a boilies Jahoda/Ryba 18mm, taktéž v pastě. Z tohoto závodu jsem si odnesl jasné znamení v podobě toho, že pokud člověk opravdu bojuje a „maká“, může vytěžit při závodě ryby i z míst, kde nikdo jiný nebodoval. Důležitým faktorem bylo, že jsme nepropadli zoufalství, ale prostě našim produktům a taktice naprosto věřili. Díky tomu jsme zbrkle neměnili místa a nevymýšleli nesmysly, prostě jsme si ryby vytrvalým krmením na svoje loviště natáhli a důslednou presentací nástrah je „vytěžili“. Průměrná váha lovených ryb byla kolem 3,5kg od čehož se odvíjela i taktika krmení. Dokrmovali jsme po každém kontaktu s rybou a průběžně i ve chvílích, kdy pruty mlčely. Vzhledem k tomu jak málo jsme spali a kolik kilometrů jsme naveslovali, byl toto jistě můj nejtěžší závod. Byly chvíle, kdy jsme oba měly svalové třesy a kdy se nám doslova motaly nohy. Všechno jsme ustáli a na druhé místo jsme po zásluze hrdí.

Přeji všem mnoho úspěchu, nejen na rybách …

S pozdravem

Za Mafáky a  Infinity team 

Štěpán „Fosgen“ Cigánek

Vydáno: 29.11.2014 13:57 | 
Přečteno: 1354x | 
Autor: Fosgen
 | Hodnocení:

Komentáře rss

Nemáte oprávnění přidávat příspěvky.

Uživatelské jméno
Heslo
     

Registrace >
Ztracené heslo >


Nebyly přidány žádné komentáře.